Alzheimerova choroba: onemocnění, které nás pomalu obírá o naše nejbližší

Jak lidé stárnou, mohou se u nich začít vyskytovat určité změny paměti související s věkem. Může pro ně být také čím dál tím těžší učit se nové věci.

Když však problémy s pamětí začínají mít vliv na schopnost člověka vykonávat každodenní úkoly, nemusí to být projev normálního stárnutí, ale známka demence.

Jaké jsou známky a příznaky demence?

Demence je charakterizována postupným a progresivním poklesem kognitivních funkcí (zapomnětlivost, selhávající prostorová orientace, zhoršené porozumění psanému a mluvenému slovu, zhoršený úsudek, problémy s rutinními každodenními úkoly, problémy ovládat své emoce, narušené sociální chování), který je větší, než se v rámci normálního stárnutí očekávalo.

10 varovných signálů

1. Postupná ztráta paměti
Postižená osoba si nemusí pamatovat, co měla ten den k snídani, ale pamatuje si do detailu události ze svého dětství. Mezi další příznaky patří: zapomínání důležitých dat a událostí, jako jsou narozeniny nebo jména členů rodiny.

2. Problémy s prováděním rutinních úkolů
Postižená osoba může mít problémy s prováděním rutinních úkolů. Může zapomínat používat správné ingredience při přípravě svého oblíbeného jídla nebo nedokáže dodržet recept.

3. Zhoršení řeči
Postižená osoba se může pozastavit uprostřed řeči a hledat slova, opakovat to, co právě řekla, nebo se během řeči zadrhávat. Má problém najít správná slova a pojmenovat předměty (kalhotám např. říká „rukávy na nohy“).

4. Dezorientace v čase a prostoru
Postižená osoba nemusí plně chápat plynutí času a je pro ni obtížné pochopit něco, co se neodehrává tady a teď. Může zapomenout, kde se nachází, nebo jak se tam dostala, a proto se ztrácí.

5. Pokles intelektuálních schopností, neschopnost hodnotit a organizovat
Postižená osoba často čelí potížím, má-li něco naplánovat nebo vyřešit nějaký problém. Má potíže s rozhodováním a její rozhodnutí jsou často špatná (oblékne si nevhodné oblečení, zapojí se do nakupování po telefonu nebo na internetu apod.).

6. Opakování stejných otázek
Postižená osoba je schopna opakovat tutéž otázku 20krát denně. Neznamená to, že vaši odpověď neslyšela, nebo se vás snaží záměrně naštvat. Kvůli svému onemocnění není schopna si vaše odpovědi zapamatovat.

7. Nesprávné umísťování předmětů
Postižená osoba může ukládat věci na neobvyklých místech (např. dávat šperky do cukřenky nebo špinavý šálek do skříně na prádlo), ztrácet je a zapomínat, kam je uložila. Může často nějaké věci hledat, kontrolovat, kde jsou uložené, nebo ostatní obviňovat z krádeže.

8. Změny osobnosti a chování
Postižená osoba se může snadno rozčílit, být více nebo méně agresivní nebo se chovat neobvyklým způsobem. Často se může chovat v rozporu s očekáváním a v dané situaci reagovat nepřiměřeně.

9. Změny emocí a nálad
Lidé s demencí jsou méně motivovaní, mohou se stát pasivními, spí více, než je pro ně obvyklé, nevědí, co mají dělat, a ztrácejí zájem o věci, které dříve milovali.

10. Sociální izolace
Trvale opouštějí své povinnosti, společenské aktivity, koníčky a sporty. 

Progrese příznaků se odráží v postupném zhoršování mozkových buněk. Ukládání proteinů v mozku pacientů s demencí může postupně vést ke zhoršení stavu mozkových buněk (neuronů). Odborníci si stále nejsou jisti, proč k tomu dochází. Když dospíváme, učíme se nové dovednosti a získáváme informace. Ale pacienti s demencí postupně ztrácejí dovednosti, které v průběhu života získali, a zapomínají své dříve nabyté znalosti, což je činí stále bezmocnějšími.

Existuje přes 100 různých typů demence. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která postihuje více než polovinu pacientů s demencí. Alzheimerova choroba postihuje jedno procento lidí ve věku 60 let, pět procent lidí ve věku 75 let a čtvrtinu populace ve věku nad 85 let.

Zdravé stravovací návyky, fyzická aktivita, trénink kognitivních funkcí, relaxační cvičení a socializace přispívají ke zdraví našeho mozku. Je naprosto nezbytné, aby byla léčba léčivými přípravky zahájena co nejdříve, aby se zachovaly co nejlepší možné kognitivní a funkční schopnosti pacientů.

Rizikové faktory vzniku Alzheimerovy choroby

Lidé s rodinnou anamnézou demence jsou vystaveni vyššímu riziku rozvoji této nemoci. Demence postihuje více ženy než muže. Demence je spojena s expozicí potenciálně toxickým látkám, s (nadměrným) užíváním alkoholu a s kouřením. Je častější u pacientů s vaskulárním onemocněním. Některé výzkumy poukazují na výhody pití zeleného čaje, zařazení grilovaných nebo pečených ryb do jídelníčku, udržování fyzické kondice a zapojení do společenských aktivit. Stručně řečeno, když nyní povedete zdravý životní styl, může to snížit pravděpodobnost rozvoje demence ve starším věku.

Jen u mála lidí je Alzheimerova choroba diagnostikována ve velmi časném stadiu onemocnění

Odhaduje se, že téměř polovina všech postižených byla diagnostikována ve vyspělém světě. Na začátku onemocnění se u pacientů neprojevují žádné kritické příznaky. Jejich rodina a přátelé si jich zpočátku nevšimnou nebo je popírají. Během této fáze mohou pacienti při mluvení zaznamenat problémy se slovy a ztrátu paměti týkající se nedávných událostí. Mohou mít také problémy s plněním náročnějších každodenních úkolů (placení účtů nebo telefonování).

Žít s Alzheimerovou chorobou v pokročilém stadiu není snadné

Alzheimerova choroba je nejčastěji diagnostikována v mírném stadiu demence, kdy se příznaky staly tak výraznými, že rodina, přátelé ani pacient už je nadále nemohou popírat. V této fázi pacienti potřebují každodenní pomoc. Jsou často agresivní a rozrušení, trpí nespavostí a zažívají psychózy. Pacienti s těžkou demencí jsou inkontinentní, upoutaní na lůžko (ležící), přestali mluvit a již nedokážou rozpoznat svou rodinu ani blízké přátele. Mají problémy s polykáním a jsou náchylnější k infekcím.

Léčba zpomaluje progresi onemocnění

Alzheimerovu chorobu nedokážeme vyléčit. Léčba může pouze zpomalit progresi onemocnění a zmírnit kognitivní, funkční a behaviorální příznaky. Je také možné, že se krátkodobě (až na dobu jednoho roku) zlepší některé příznaky. Kromě toho může léčba nabídnout určitou pomoc těm, kdo pečují o pacienty s demencí a prodloužit dobu, kterou pacient stráví doma.

References

1. Demenca [internet] Spominčica. Alzheimer Slovenija. Available at: https://www.spomincica.si/?page_id=166
2. Dementia [internet] World Health Organization. Available at: https://www.who.int/novinky-room/fact-sheets/detail/dementia
3. Kakutabi S, Wahanabe H, Murayama N. Green Tea Intake and Risks for Dementia, Alzheimer’s Disease, Mild Cognitive Impairment, and Cognitive Impairment: A Systematic Review. Nutrients 2019; 11; 1165-77.
4. Livingston G, Huntley J, Sommerlad A et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Comission. Lancet 2020; 396; 413-438.
5. Edwards GA, Gamez N, Escobedo G et al. Modifiable Risk Factors for Alzheimer’s Disease. Front Aging Neurosci 2019; 11; 146.